Ultrazpracované potraviny a chronická onemocnění

„Co to znamená průmyslově zpracovaná potravina? Co teda můžu jíst?“ 

Je rozdíl mezi zpracovanou a průmyslově zpracovanou potravinou. Jako zpracovanou potravinu můžeme označit třeba i mražený špenát, který byl pouze zmražen (to je to zpracování). Naproti tomu stojí nezpracovaná potravina – baby špenát, který koupíte v sekci zeleniny a ovoce. Tento typ zpracování potravin se ukázal být neškodný (teď opomenu nepatrné ztráty mikroživin při mražení). 

Potraviny, o kterých chci hovořit, jsou ty průmyslově (ultra)zpracované, mezi které řadíme: balené buchty, polotovary, mražená hotová jídla, nugetky, masové koule, instantní polévky, zmrzliny, omáčky a další, velmi chutné a snadno dostupné potraviny. Do těchto potravin je přidávána řada aditiv, od barviv, přes antioxidanty, zahušťovadla, kyseliny, tavicí soli, kypřící látky až po sladidla (tady již mluvíme o vyšším stupni zpracování).

Konzumace těchto potravin výrazně přispívá ke vzniku civilizačních onemocnění jako je diabetes, dyslipidemie a obezita. Ale kromě toho přispívá i k rozvoji neurodegenerativních onemocnění jako např. Alzheimerova choroba a jiné formy demence. Mechanismus, jak k tomu dochází je zřejmý. Vše, co sníme, přichází do kontaktu s naší střevní mikroflórou. Ta je často označována jako náš „druhý mozek“ a s mozkem je také přímo propojena. Toto spojení zajišťují krátké mastné kyseliny (ale i třeba serotonin), které střevní bakterie produkují, a neustále tak informují mozek o stavu střeva.

Serotonin je klíčovým neurotransmiterem v ose mozek-střevo. Střevní mikrobiom je tak zásadní pro normální fungování osy mozek-střevo. Chování spojené se serotonergní neurotransmisí je ovlivněno střevní mikroflórou. Pozitivní změna osídlení střevního mikrobiomu se proto pojí se zlepšením kognitivních funkcí a snížením výskytu deprese či úzkostných poruch.

Kromě toho je střevo sídlem imunitního systému. A ten, jak jsme si již řekli v dřívějším článku, je hlavním ochráncem našeho organismu před oxidačním stresem a patogeny. Jak si ale myslíte, že všechna aditiva, cukr a umělá sladidla působí na naše střevní bakterie? „No úplně jim nechutnají.“ Z toho plyne, že strava kterou pozřeme, nemá vliv pouze na naše buňky (jako stavební materiál pro ně neboněco, co je ničí), ale i jako „potrava pro naše střevní bakterie“, které nám zajišťují homeostázu organismu. 

Bakterie se živí vlákninou, která v ultrazpracovaných potravinách chybí. Bez vlákniny mají tyto potraviny nízký sytící efekt, zajistí pomalejší tranzit střevem (z toho plyne větší riziko zácpy) a k tomu bohužel vysoký obsah kalorií a vysoký glykemický index. To jistě znáte. Sníte rohlík nebo rýžové suchary a za půl hodiny máte znovu hlad. 

Ochuzení obilovin o vlákninu (např. o slupky) činí finální produkt z těchto rafinovaných obilovin senzoricky přitažlivějším.

Tyto zmíněné vlastnosti ultrazpracovaných potravin přispívají k rozvoji inzulinové rezistence, a tak i ostatních metabolických a hormonálních poruch. A proto se radějizaměřte na čerstvé potraviny, a kontrolujte si tak snadněji hladinu inzulinu během dne.