Co přispívá k rozvoji zánětu?

Existuje mnoho faktorů, které ovlivňují naše imunitní funkce a skrze ně i zánět.

Kouření

Ukázalo se, že kouření je spojováno s vyššími hladinami CRP a dalších zánětlivých markerů v krvi. Nárůst CRP průměrného kuřáka odpovídal hodnotám CRP u obézních lidí s BMI nad 35. To znamená, že výskyt COPN (chronické obstrukční plicní nemoci), rakoviny plic i kardiovaskulárních onemocnění vzniká na podkladě systémového zánětu, ke kterému kouření tvoří vhodné podmínky. Kouření se pojí s tvorbou volných radikálů v organismu, s kterými se následně musí imunitní systém vypořádat pomocí tzv. antioxidantů. A to si žádá jejich vyšší obsah ve stravě (např. vitaminu C). Často ale bohužel strava kuřáků obsahuje malá množství těchto mikroživin.

Věk

S věkem ubývá funkce obranných mechanismů buňky, které hrají hlavní roli při vypořádáním se s patogenem, který napadá buňku a také při následné obnově poškozené tkáně. Dalším faktem je, že s přibývajícím věkem klesá schopnost střeva adekvátně vstřebávat živiny z přijaté stravy, tzn. nižší dostupnost substrátu pro reparaci tkáně. Negativní vliv na imunitní funkci má i s věkem klesající hladina testosteronu a estrogenů. S tím se také pojí ubývání množství svalové hmoty a kostní tkáně u starších lidí (ale o osteoporóze a sarkopenii někdy jindy).

Obezita

Jak již bylo zmíněno výše, u obézního člověka dochází k velkému nárůstu zánětlivých markerů v krvi. Tuková tkáň je metabolicky aktivním orgánem a produkuje mnoho mediátorů a hormonů, které komunikují s ostatními tkáněmi a mají mimo jiné vliv i na řídící centrum hladu v mozku (ale o tom také někdy příště). Jednoduše řečeno, čím více má jedinec tukové tkáně, tím vyššímu riziku výše zmíněným nemocem bude vystaven.

Stres a spánková deprivace

O vlivu stresu na imunitní systém jsem se již zmínila v článku Vliv výživy při dysfunkci štítné žlázy. 

Vliv spánku má podobný charakter. Při spánkové deprivaci dochází k produkci prozánětlivých působků, a tak k poklesu imunity. Byl prokázán negativní vliv nedostatku spánku na progresi autoimunitních onemocnění. Zároveň nedostatek spánku může přispívat k propuknutí tohoto druhu onemocnění. Spánková deprivace se dále pojí s negativismem, změnami nálad a vyšší emocionalitou, úzkostností a rozvojem depresí, což samo o sobě ovlivňuje genovou expresi. Navíc u člověka, který má v sobě nezpracovaná traumata z dětství, bude docházet k větší reaktivnosti na stres, a to i v situaci, kde mu nebezpečí vůbec nehrozí.

Spánková deprivace může mít za následek dysregulaci imunitní reakce se zvýšenou prozánětlivou signalizací, což přispívá ke zvýšení rizika propuknutí nebo zhoršení infekce, stejně jako chronických onemocnění souvisejících se zánětem.

Nízké hladiny pohlavních hormonů

U starších mužů se nízká hladina testosteronu v krevním séru pojí s vyšší incidencí metabolického syndromu. Zdá se, že tento vztah vysvětlují zvýšené hladiny lipidů, vyšší BMI, vyšší hladina zánětlivých markerů a snížená citlivost buněk na glukózu (inzulinová rezistence) – předstupeň diabetu mellitu 2. typu.

Ve zkratce: Udržováním vyšších hladin testosteronu s přibývajícím věkem můžeme označit jako prevenci výše zmíněných onemocnění. Vyzdvihla bych kardiovaskulární onemocnění, která jsou nejčastější příčinou úmrtí, obzvláště u mužů.

A jaké návyky přispívají k přirozenému zvyšování hladiny testosteronu?

– silový trénink a pravidelná fyzická aktivita (naopak přetrénování má opačný efekt)

– konzumace bílkovin, zdravých tuků a komplexních sacharidů (velká množství cukru snižují hladinu testosteronu)

– vyvážená energetická bilance (přejídání i časté diety snižují hladinu testosteronu)

– stress management (vysoká hladina kortizolu snižuje hladinu testosteronu a zároveň vede k přibírání na hmotnosti)

– kvalitní spánek (ideálně 7 hodin pravidelného nerušeného spánku, ideálně se vyhnout kofeinu v odpoledních hodinách)

– omezení alkoholu (konzumace alkoholu snižuje hladinu testosteronu)

– vystavování se slunci (nebo suplementace vitaminu D v zimních měsících)

– suplementace zinku (zinek podporuje spermatogenezi)

Hladina testosteronu dále ovlivňuje:

– kognitivní funkce a náladu

– duševní zdraví

– kostní remodelaci a udržování svalové hmoty

– libido a reprodukci (snížené hladiny testosteronu se projeví jako gynekomastie – zvětšení prsních žláz)

– regulaci metabolismu tuků

Stravovací návyky

Stravovací návyky jsou jedním z klíčových faktorů, jejichž změna může být snadná a má zároveň zásadní vliv na zdraví člověka. Každá potravina kterou sníme, okamžitě ovlivňuje naši buněčnou DNA, a formuje tak prostředí organismu pro udržení stavu zdraví nebo pro vznik nemoci (podle predispozic uložených v našem vrozeném genetickém kódu). O čemž hovoří nutrigenetika a nutrigenomika. Viz. obrázek níže. (12) Genetika je zbraň a prostředí je spoušť.

Západní strava charakterizovaná vysokým příjmem energeticky bohatých a zpracovaných potravin je rizikovým faktorem mnoha chronických onemocnění včetně cukrovky, obezity a kardiovaskulárních onemocnění.

Western diet

Pojem západní strava (western diet) byl zaveden pro stravovací návyky současnosti, které se vyznačují vysokým obsahem bílkovin (pocházejících z tučného a zpracovaného masa), nasycených tuků, rafinovaných obilovin, cukru, alkoholu, soli a fruktózového sirupu získaného z kukuřice a s tím související sníženou konzumací ovoce a zeleniny.

Na jedné straně světa se potýkáme s „epidemií hladu“, zatímco na druhé, v Evropě, USA a dalších částech světa naopak s epidemií obezity. Jak je to možné? Teď opomenu problematiku zemí třetího světa a hladu. Co je ale tou příčinou, že jsou lidé ve vyspělých zemích stále obéznější, nemocnější, a tak pravděpodobně i nešťastnější, i když neustále přicházíme s novými léky, dietami a vyrábíme potraviny, po kterých „zaručeně zhubneme“?

Právě to je ten problém. Člověk nechává svoje zdraví na někom jiném, čeká až konečně věda přijde s něčím, co mu pomůže. Pravda je ale jinde. Nikdo z nás není porouchaný, nikdo nepotřebuje nic, co již neexistuje. Je to prostý návrat k základům, jednoduchosti, ale pestrosti v jídelníčku. Vůbec není potřeba nakupovat uměle slazené vysokoproteinové jogurty, ani 20% eidam, který chutná jako guma. 🙂

Nemusíme trpět, abychom byli ve formě.

Stačí vyřadit průmyslově zpracované potraviny a postupně začít opět poslouchat své tělo. Ze začátku je vhodné množství zkonzumovaného jídla sledovat pomocí nějaké aplikace, ale postupem času už to nemusí být potřeba. Obzvlášť pokud je Vašim cílem návrat ke zdraví (teď se nebavím o přípravách na soutěže a jiných cílech). A zároveň pokud jste již ve fázi, kdy víte, co jíst a jak vaše tělo na jednotlivé potraviny reaguje. Hlavním cílem by tedy (podle mého názoru) mělo být napojení se zpět na své tělo, na naši vnitřní moudrost.

Není to tedy o změně jednoho návyku, budete si muset osvojit jiný nový životní styl, pokud se chcete vyléčit z něčeho „nevyléčitelného“, a to nejen změnou toho venkovního života, ale hlavně toho uvnitř vás, vašich názorů a přesvědčení.

Bc. Karolína Holá