Dysregulace nervového systému má zásadní dopad na náš celkový zdravotní stav, zejména na trávení. Nadýmání, syndrom dráždivého tračníku (IBS) nebo jiné zažívací potíže mohou být více než jen důsledkem špatné stravy – často odrážejí hlubší problémy spojené s fungováním nervového systému. Tento článek se zaměřuje na příčiny dysregulace, její projevy a způsoby, jak ji řešit.
Co je dysregulace nervového systému?
Nervový systém je hlavním regulátorem našich tělesných funkcí. V kontextu trávení řídí střevní motilitu, produkci enzymů a komunikaci mezi mozkem a střevy prostřednictvím osy střevo-mozek. Při dysregulaci dochází k narušení této komunikace, což může způsobit:
- Nadýmání
- Bolesti břicha
- Zácpu nebo průjem
- Narušení mikrobiomu střev
Jak dysregulace nervového systému vzniká?
1. Chronický stres
Dlouhodobý stres přetěžuje sympatický nervový systém („boj nebo útěk“) a potlačuje parasympatický („odpočívej a trávej“). Trávicí procesy se zpomalují nebo úplně zastavují.
2. Traumata a emoční zátěž
Nevyřešené emocionální zážitky, trauma nebo úzkost mohou udržovat nervový systém v dysregulaci, což ovlivňuje střevní pohyby i vstřebávání živin.
3. Špatná spánková hygiena a nedostatek odpočinku
Nedostatek kvalitního spánku narušuje regeneraci nervového systému, což může vést k dalším zdravotním komplikacím, včetně problémů s trávením.
Jaké jsou příznaky dysregulace nervového systému?
- Fyzické příznaky:
- Nadýmání
- Poruchy střevní motility (zácpa, průjem)
- Bolesti břicha
- Psychické příznaky:
- Úzkost
- Přehlcenost
- Podrážděnost
- Energetické příznaky:
- Únava
- Neschopnost se soustředit
- Přecitlivělost na podněty a světlo
Proč je tedy (s klienty) důležité řešit nejen stravu, ale i jejich nervový systém?
Pouhá úprava stravy často nestačí. I když jíte správně, může dysregulace nervového systému omezit trávení a vstřebávání živin. Práce na regulaci nervového systému zlepšuje celkovou funkci těla a podporuje dlouhodobou úlevu od zažívacích potíží.
A jak je to s frekvencí stravování?
Nižší frekvence stravování, například dodržování delších intervalů mezi jídly nebo praktikování přerušovaného půstu, může mít na autonomní nervový systém pozitivní i negativní vliv v závislosti na celkovém zdravotním stavu a nastavení těla.
Pozitivní vlivy:
- Podpora parasympatické aktivity: Dlouhé pauzy mezi jídly umožňují tělu zaměřit se na odpočinek a regeneraci, což stimuluje parasympatický nervový systém. To je užitečné pro snižování stresu a zánětlivých procesů.
- Podpora trávícího systému: Pravidelné přestávky mezi jídly umožňují efektivní práci tzv. „migračního motorického komplexu“ (MMC), což je mechanismus, který čistí střeva mezi jídly. Tím se může zmírnit nadýmání, syndrom dráždivého tračníku (IBS) a další trávicí obtíže.
- Zlepšení metabolické flexibility: Nižší frekvence stravování trénuje tělo využívat různé zdroje energie, což přispívá ke stabilizaci hladiny cukru v krvi a zlepšení celkové metabolické regulace.
Rizika:
- Zvýšená sympatická aktivita: U lidí s dysregulovaným nervovým systémem může delší půst zvýšit stresovou odpověď a aktivovat sympatický nervový systém. To může vést k pocitům úzkosti, podráždění nebo dokonce zhoršení trávících obtíží.
- Narušení signálů hladu a sytosti: Pokud je půst nevyvážený nebo přehnaný, může dojít k odpojení od přirozených signálů těla, což dále přispívá k dysregulaci nervového systému.
Doporučení pro zavedení nižší frekvence stravování:
- Poslouchejte své tělo: Zavádějte delší intervaly mezi jídly postupně a jen tehdy, když se na to cítíte fyzicky i psychicky připraveni.
- Zaměřte se na kvalitu jídla: Strava by měla být vyvážená a bohatá na živiny, aby podpořila nervový systém.
- Zohledněte svůj stav: Pokud trpíte chronickým stresem, úzkostí, hormonální nerovnováhou nebo poruchami příjmu potravy, může být vhodné nejprve stabilizovat nervový systém jinými metodami, než začnete s delšími půsty. (3 jídla denně se z mé praxe jeví jako nejefektivnější řešení pro stabilizaci krevního cukru u lidí s dysregulací)
- Podpora regenerace: Kombinujte nižší frekvenci stravování s aktivitami, které podporují parasympatický nervový systém, jako je jóga, meditace nebo dechová cvičení.
Jak ovlivňuje dysregulaci nervového systému?
- Při optimálním nastavení: Pomáhá tělu získat rovnováhu, zlepšit trávení, regenerovat a snižovat přetížení autonomního nervového systému.
- Při špatném nastavení: Může zvýšit stresovou odpověď, vést k hormonální dysregulaci a zhoršit příznaky jako nadýmání, IBS nebo nespavost.
Moje tipy aneb co mně pomohlo
1. Dechová cvičení
Dech je nejrychlejší nástroj, jak přepnout z režimu stresu do režimu klidu.
- Dlouhý výdech: Prodloužení výdechu (např. 4 sekundy nádech, 6–8 sekund výdech) aktivuje parasympatikus.
- Nádí Šódana Kríja (střídavý dech): Skvělý pro uvolnění stresu a harmonizaci obou mozkových hemisfér.
- Kapalabhati: Stimuluje nervový systém a přináší energii, ale také vyžaduje následnou relaxaci. (vhodný mimo velmi emocionální situace)
2. Pohyb a propojení těla s myslí
- Jóga: Klidné a pomalé ásany pomáhají regulovat nervový systém, zejména pózy jako pozice dítěte (Balásana) nebo Předklon (Uttanásana).
- Procházky v přírodě: Chůze bosky (tzv. uzemnění) a přítomnost v přírodě pomáhají snížit stres.
- Protahování a relaxační cvičení: Jemné pohyby uvolňují napětí v těle a regulují ANS.
3. Mindfulness a meditace
- Přítomný okamžik: Každodenní krátké zastavení a vědomé vnímání okolí (5 minut pozorování dechu nebo zvuků kolem vás).
- Meditace vděčnosti a afirmace: Pomáhá posílit pozitivní emoce a přepnout mysl do režimu klidu.
- Jóga Nidra: Hloubková relaxace celého těla, která obnovuje energii a reguluje ANS.
4. Vhodná strava a životní styl
- Pravidelné jídlo: Stálý režim pomáhá tělu vyhnout se stresu z hladu.
- Hydratace: Pití čisté vody během dne udržuje rovnováhu v těle.
- Minimalizace stimulů: Omezení kofeinu, cukru a nadbytečných podnětů (např. modré světlo před spaním).
- Dostatek mikroživin: zvláštní pozornost (B-komplex, hořčík, zinek, selen, omega-3, vitamin D)
5. Spánek a odpočinek
- Spánková hygiena: Vytvořte si rituál před spaním – žádné obrazovky, červené světlo, klidné prostředí.
- Krátké pauzy během dne: I 5 minut relaxace pomůže nervovému systému.
6. Hlasová a zvuková terapie
- Om nebo zpívání: Vibrace při zvuku „m“ (např. mantra OM) pomáhají uvolnit vagový nerv.
- Poslech uklidňující hudby: Frekvence 432 Hz nebo přírodní zvuky harmonizují nervový systém.
7. Sociální propojení
- Sdílení emocí: Komunikace s blízkými reguluje ANS prostřednictvím pocitu bezpečí.
- Smích: Aktivuje parasympatikus a snižuje stres.
Závěr
Regulace autonomního nervového systému je cesta k vnitřní rovnováze. Tyto jednoduché techniky můžete zařadit do každodenního života – pravidelnost je klíčem k úspěchu. Starost o nervový systém není luxus, ale základ pro zdraví.
Buďte zdraví
-The Holistic Caroline